ÚLOHY – MOFO 2007
MATEMATIKA
- Zápis čísla n
v desítkové
soustavě se skládá z 2007 devítek. Kolik devítek obsahuje číslo n2 ?
- Čtyřúhelníkový dort byl úhlopříčně rozřezán na
čtyři díly. Tři díly byly zváženy, první vážil 120 g, druhý 200 g a třetí 300 g. Čtvrtý dort byl
sněden. Kolik mohl vážit celý dort?
- Nechť
jsou tři
rovnoběžné tětivy ležící v jedné polorovině kruhu. Vzdálenost
a
je stejná jako
vzdálenost mezi
a
. Délky tětiv jsou 20, 16 a 8. Pomocí odmocniny
vyjádřete poloměr kruhu.
- Nechť
. Bez výpočtu r vyjádřete 
- Funkce
je definovaná pro
libovolné přirozené číslo a vyhovuje pro každé dvě přirozená čísla
a
rovnici
. Určete
, jestliže
.
- Najděte všechna řešení následující soustavy rovnic
v oboru přirozených čísel.
w x + y z = 2007
w y + z x = 2007
w z + x y = 2007
Poznámka:
Bez újmy na obecnosti můžeme předpokládat, že čísla jsou seřazená podle
velikosti: w ≥ x ≥ y ≥ z.
- Dva střelci střídavě střílí na terč. Soutěž skončí
po prvním zásahu do terče. První střelec zasáhne cíl s pravděpodobností
, druhý s pravděpodobností
.
Jaká je pravděpodobnost, že první střelec bude střílet vícekrát než
druhý?
- Určete všechna celá čísla x, pro která je
prvočíslo.
- Do čtverce o dané úhlopříčce u vepište obrazec tvaru kříže složeného ze dvou stejně
širokých pruhů, souměrných podle úhlopříček tak, aby plošný obsah kříže
byl největší.
- Aritmetický průměr několika navzájem různých
prvočísel se rovná 27. Určete, jaké největší prvočíslo mezi nimi může být.
- BONUS
Jak bude
pokračovat následující posloupnost?

ÚLOHY – MOFO 2007
FYZIKA
1. Na obr. 1.1 vidíte
izotermu určité látky. Vodorovná část odpovídá stavům látky, která existuje ve
dvou fázích (kapalina + sytá pára). Nechť jsou dány: teplota T, tlak
syté páry ps pro teplotu T,
hmotnost látky m, měrné skupenské teplo vypařování lv,
měrné objemy kapaliny a syté páry v1 a v2.
Určete:
a) práci vykonanou látkou
během přechodu ze stavu 1 do stavu 2, b) množství tepla, které látka odevzdala
okolí, c) změnu vnitřní energie látky.
2. Na křivce tlaku nasycených
par (obr. 2.1) je zobrazen bod A. Na jakou množinu bodů se zobrazí bod A v p-V
diagramu látky?


obr. 1.1 obr. 2.1
3. Na obr. 3.1 jsou
zakresleny tři izotermy a izobara. Nakreslete jim odpovídající křivky v p-T
diagramu z obr. 3.2.

obr. 3.1 obr.
3.2
4. Kosmonauti se rozhodli
přistát na neznámé planetě, aby prozkoumali její povrch. Ještě předtím
zjistili, že průměr planety je desetkrát větší než průměr Země. Jeden oblet
planety v malé výšce nad jejím povrchem trval 1 h 16 min. Určete hustotu
planety. Jakou rychlostí by dopadl na povrch planety člověk o hmotnosti 80 kg z výšky 0,5 m? Odpor prostředí
zanedbejte. Rozhodněte, zda je výstup na povrch planety bezpečný.
5. Laborant použil pyknometr
(viz obr. 5.1) na měření hustoty malých úlomků kovů. Nejprve zjistil hmotnost
všech úlomků: m1 = 2,2135 g. Poté zcela naplnil pyknometr
destilovanou vodou a zvážil jej: m2 = 32,8532 g. Nakonec vložil
do prázdného pyknometru úlomky, zcela jej naplnil vodou a zvážil: m3
= 34,8180 g.
Předpokládejte hustotu vody 1000
kg×m-3. Jakou střední
hustotu má materiál, z něhož jsou úlomky?
6. Pod jakým úhlem a musí být vrženo těleso, aby se po odraze od svahu s
úhlem sklonu b = 30° dostalo letem zpátky do místa, z něhož bylo
vrženo (obr. 6.1)? Nechť je odraz tělesa od svahu dokonale pružný.

obr. 5.1 obr. 6.1
7. Lidské oko představuje
optickou soustavu, schématicky znázorněnou na obr. 7.1. Vnější povrch zornice,
kterou vstupuje světlo do oka, má poloměr zakřivení R1 = 7,8
mm. Ve vzdálenosti d1
= 3,6 mm
od povrchu se nachází vrchol tlusté čočky. V případě čočky zaostřené na
nekonečno jsou poloměry povrchů čočky R2
= 10 mm
a R3 = -6 mm, tloušťka čočky d2 = 3,6 mm. Uvnitř oka je
tekutina indexu lomu n1 = 1,336, materiál čočky má
index lomu n2.=1,413.
Index lomu prostředí před okem je n0
= 1.
a) Dokažte, že platí
zobrazovací rovnice
pro lom na kulové
ploše (viz obr. 7.2). Hodnoty veličin a, a´, R jsou
kladné. Předpokládejte, že paprsky svírají s optickou osou velmi malé úhly, pro
něž je možné použít vztah sinj » j » tg j.
b) Určete tloušťku oka d,
jestliže oko s čočkou podle obr. 7.1 zobrazí velmi vzdálený předmět na zadním
povrchu oka.


8. Oddíl vojáků ve tvaru
obdélníku se pohybuje ve směru délky obdélníku d = 50 m konstantní rychlostí vc. Od posledního vojáka v útvaru vyběhne
pes ve směru pohybu útvaru konstantní rychlostí vp
a současně začneme měřit dráhu uraženou útvarem. Doběhne na čelo útvaru, otočí
se, a běží zpět opět rychlostí vp.
V okamžiku, kdy doběhne k poslednímu vojákovi, bude mít útvar uraženou
dráhu d. a) Určete poměr rychlostí vp/vc.
b) Určete vzdálenost, kterou pes uběhl. Zanedbejte dobu, kterou potřebuje pes
na obrátku.
9. Z kapky mýdlové vody,
která má poloměr r = 2 mm, se vytvoří bublina
s vnitřním poloměrem R = 2,5 cm. Tuto bublinu poté
nabijeme elektrickým nábojem na elektrický potenciál j = 1000 V. Následně bublina praskne a přemění se na
kapku s poloměrem r. a) Určete
tloušťku stěny bubliny a tlakový rozdíl mezi vnitřkem a vnějškem bubliny. b)
Jakou změnu tlaku uvnitř bubliny a poloměru bubliny způsobí nabití bubliny na
výše daný potenciál? Bude změna poloměru pozorovatelná lidským okem? c) Jakou
hodnotu dosáhne intenzita elektrického pole na povrchu kapky, která je
výsledkem prasknutí nabité bubliny, aniž se přitom změní elektrický náboj?
Je-li dielektrická pevnost vzduchu Ep = 30 kV/cm,
dojde při prasknutí bubliny k průrazu dielektrika? Povrchové napětí
mýdlové vody je s = 7,2×10-2 N×m-1, normální atmosférický tlak p = 1013,25 hPa.
10. Určete celkové odpory
sítí, v nichž má každá větev odpor r
(obr. 10.1).

obr. 10.1