| Bez názvu 1 (recitoval a patrně i napsal Petr Dluhoš) Tam uprostřed hustých lesů, potůčků, řek, luk a vřesů, stojí chata dřevěná. Jaká je to proměna! Městský prach i městská špína jež nás přes rok obepíná, ta z nás rázem odpadá - přijde dobrá nálada. A jaké máš noviny? Že už přišly prázdniny a že jistý MOFO tábor dělá nových členů nábor. Proto se hned hlásíme, kalkulačky tasíme. A vstoupíme v busy, vlaky, jdeme hledat vlkodlaky. Ve dne hrajem na upíra, v noci strach nám hrdla svírá. Je nám špatně z příkladů taky trochu ze smradu. Počítáme logaritmy, porušujem biorytmy, po večerce rychle spát, abychom zas mohli vstát. Po snídani fyzika, ta nám rychle utíká. Radim do nás něco hustí, toho amok neopustí. Pak přichází počítání, strach nám vůbec nenahání. Málo tomu rozumíme a tak všichni radši spíme. Když to všechno zhodnotíme, jistý závěr učiníme. Je tu plno krás, příště jedem zas. |
Bez názvu 2 (recitoval a patrně i napsal Peter Fronček) Jsa oslněn ekvilibristikou Radimova nadhozu stojím na druhé metě a přivírám oči, v hlavě zmatek, výšky pořád nevycházejí, neurony pulsují jsou stále v provozu, tak stojíš a chytáš tu míč, tu myšlenku ponenáhlu ti svítá, když poslední paprsky prostřelují skrz mraky - leč výšky pořád nevycházejí tak jdu myslet na chatku už nechci být venku brzy z rána na Hrčavě, slunce mám v zádech výšky pochodují se mnou, stále v mé hlavě přicházím s nimi i na devítku, kde konečně, všechny rozpustí ve smíchu a bohapustých kydech MOFO (recitovala a patrně i napsala Tea Mrozková) V Beskydech na Rohance, je tu MOFO aliance. Učíme se matiku, ovšem také fyziku. Odpoledne na tůru, vystoupáme rychle vzhůru. Zdoláme hor vrcholy, přestože nás nohy bolí. Večer se zas basseball hraje, horko je až asfalt taje. Když pak dlouho postojíme, tak se k němu přilepíme. Na skálku si zajdeme, kopec prudký vyjdeme. Výlet nemá žádnou vadu, avšak brzda stále vzadu. Máme s sebou upíra, ten nám krky vyžírá. Vysátý je vždycky ten, kdo má tečky za krkem. |